Co mě dva měsíce na cestách naučily o našem domově

Rozhodnutí odjet na dva měsíce mimo domov v nás uzrávalo delší dobu. První myšlenka se zrodila přibližně před třičtvrtě rokem a pak dostaly události rychlý spád a na podzim už bylo jasné, že se nám to zrealizovat povede!

Kam v zimě do tepla jsme měli celkem jasno. Na místo, které nás oba oslovilo nejvíce. A tak jsme se po deseti letech s manželem vrátili na Nový Zéland, tentokrát i s dětmi. Kempovací cestu jsme pojali hodně po jejich a projeli oba ostrovy od shora dolů. Cesta byla hodně dobrodružná, plná výzev a neočekávaných situací.

S malými dětmi to bylo o dost jiné, než když jsme v minulosti cestovali pouze sami dva. Potkaly nás nejrůznější zážitky – od bouračky autem, po ztracení se na cestě, vichry, rozbité věci, ale nakonec se ukázalo, že to vždycky nějak zvládneme a můžeme jet dál. Tak, jak je to se vším v našem životě! Přemýšlela jsem nad tím, jak žijeme, co k životu potřebujeme a pozorovala, jak to mají druzí.

Hodně jsem se naučila o sobě, partnerství, dětech, našem fungování. Došlo mi, že vše řídí naše pocity a vlastně zase tolik nezáleží na místě, kde jsme, ale je třeba hledat vždy to hezké zrovna tam, kde jsme.

Odjet ze svého bydlení nám dá skvělý náhled nejen na sebe a své blízké, ale i na to, jak bydlíme, co děláme, kým jsme.

Nehci tu popisovat kde jsme byli a co jsme viděli, ale spíš se chci podělit o to, co jsem se naučila o bydlení a soužití.

1. Vážím si místa, kde bydlím. Jsem vděčná za to, co mám – ať je to postel, stůl či vlastní kuchyň.

2. Věci se umí rychle rozrůstat geometrickou řadou, pokud nebudeme omezovat jejich přísun – na cestách kameny, klacíky, letáky, suvenýry, doma jsou to neuvážené nákupy všeho druhy, dárky, atd.

3. Každý úložný prostor má tendenci se rychle zaplnit, proto pozor na další pořizování úložného prostoru jakohokoliv druhu.

4. Každé bydlení má své výhody a nevýhody, není třeba neustále hledat chyby na tom stávajícím, ale užívat si jeho výhody.

5. Maximální počet věcí určuje prostor, který máme.

6. Člověk si vystačí s hodně malým množstvím věcí.

7. To, jak se cítíte v daném obydlí, určujeme my, ne to místo, i když ovlivnit můžeme hodně tím, jak ho uspořádáme.

8. Žádné místo není dokonalé, ale dá se maximálně uzpůsobit našim potřebám.

9. Děti si vyhrají s tím, co je dostupné. Nepotřebují hromady hraček. Nejlepším hřiště je příroda, klacíky, kamínky, šišky a dětská fantazie dokáže cokoliv.

10. Pokud nemáme věci pořádně uspořádané nebo jich máme moc, rychle o nich ztrácíme přehled.

11. Ať s sebou vezmete co vezmete, vždycky budou některé věci nepotřebné na tom daném místě a některých bude třeba málo. Já a cestách jsem si vyzkoušela po dobu padesáti dní značné omezení svého šatníku a to na celých 20 kousků včetně bot, což se ukázalo, že je v mém případě málo.

Na cestách to rozhodně stačilo, ale malá variabilita mi brzo začala vadit. Těšila jsem se, že si po návratu budu moci vzít něco jiného na sebe! Takže uvidíme, zda projekt 333 bude vyhovovat nebo bude mé číslo ještě o trochu jiné.

12. Připoutanost k věcem nás velice často odvádí od plnění si svých snů.

13 . Věci jsou pořád věci a samotné štěstí nám nepřinesou, tak se nebojte se těch nepotřebných zbavovat :).

 

 

 

Petra Baborovská

Mou vášní je pomáhat lidem zorganizovat jejich život, zlepšovat jejich domov, zbavit se nepotřebného, aby žili v harmonii sami se sebou a svým prostředím. Jsem autorkou kurzu 15 kroků k očistě domova a kurzu Zatočte s papírem , e-booku zdarma Jak si uklidit ve svém diáři a Inspiračních karet na zbavení se nepotřebného a Kartiček pro děti na pomoc s úklidem pokojíčku. Můj příběh si přečtěte zde >>

Komentáře