Minimalismus a vděčnost

Jak se tak probírám už hezkých pár měsíců naším bytem a zvažuji, které věci potřebujeme a které ne, došla jsem postupně k tomu, že se máme opravdu dobře a nic nám nechybí, spíše jak bych tak řekla… ehmmm, přebývá.

Když jsem třídila svůj šatník a vyházela z něj najednou sto kusů oblečení, objevila se pro mě zvláštní věc. Začala jsem si užívat těch málo věcí, nastoupila radost z toho, že jsem ponechala jen to pěkné a že vlastně všechno, co potřebuji, již mám. Objevil se pocit dostatku a s ním i vděčnost. Vděčnost za vše, co ve svém životě mám. A to jak materiálního, tak nemateriálního.

Jeden večer před spaním vyvstal nápad si pěkně každý večer zapsat, za co jsem vděčná. Kdysi jsem četla, že vděčnost souvisí s pocitem štěstí. Pokud si plně uvědomujeme, co vše máme a cítíme vděčnost, přichází více radosti a štěstí do našeho života.

Koupila jsem si sešit s tvrdými deskami, který má své pevné místo na poličce nočního stolku. A každý večer před spaním pilně zapisuji. Dala jsem si limit minimálně tři věci za den. A ač se mi někdy nechce, tak jakmile sešit otevřu a začnu psát, většinou těch věcí je mnohem více než tři! Pokud se člověk otevře pocitu vděčnosti, zapřemýšlí, co opravdu všechno pěkného se mu ten den stalo, hned vidí svůj život v lepších barvách. A nemusí to být velké věci. Protože ani mně se neděje hromada úžasných věcí každý den. Ale jsem vděčná za každou drobnost, která ten den proběhla.

A za co tedy mohu být vděčná, co si píši? Tak třeba…

Jsem vděčná za dnešní sáňkování na kopci za městem.

Jsem vděčná, že jsme dnes s manželem naplánovali letní cestování.

Jsem vděčná za pěkné tvořivé odpoledne s dětmi.

Jsem vděčná, že jsem dnes měla hodinu sama pro sebe.

Jsem vděčná, že se mi dnes podařilo protřídit staré učebnice.

Jsem vděčná za skvělý film v kině.

Jsem vděčná za podporu svých kamarádek.

Jsem vděčná za dnešní úžasnou lekci jógy.

Jsem vděčná za ….

Zkuste to, je to velmi jednoduché a účinné. Musím říci, že od té doby, co si pečlivě píši svůj VDĚČNÍK, se cítím opravdu více v pohodě. Jakmile si každý den uvědomím a zapíši to, co je v mém životě pěkné, více se na to soustředím a je mi líp. Jak si více všímám drobných věcí, více si uvědomuji, co pro mě dělají i ostatní. Drobnosti, které je snadné přehlédnout, ale bez nichž by v mém životě něco chybělo. Je snadné přehlédnout, že vám ráno manžel uvaří čaj k snídani a dojde pro čerstvé pečivo, abyste měli co snídat, že odveze ráno děti, aby vy jste mohla běžet, nebo že babička s dědou pohlídají děti, když to potřebujete.

Vděčnost praktikujeme i s dětmi… říkáme tomu OCEŇOVÁNÍ. Každý večer po pohádce před spaním si říkáme, co na dnešním dni oceňujeme. Snažíme se projít svůj den a říci si, co hezkého co se nám stalo nebo podařilo, či kdo pro nás něco hezkého udělal.

Pomáhá to nám všem si uvědomit, že i když je některý den náročný nebo jsou bouřlivější emoce, tak i přesto je něco, co je pěkné… a i když se nám den zcela nepovedl podle našich představ, tak je pořád za co být VDĚČNÝ.

Zkuste to taky, vřele doporučuji!

 

Petra Baborovská

Mou vášní je pomáhat lidem zorganizovat jejich život, zlepšovat jejich domov, zbavit se nepotřebného, aby žili v harmonii sami se sebou a svým prostředím. Jsem autorkou kurzu 15 kroků k očistě domova a kurzu Zatočte s papírem , e-booku zdarma Jak si uklidit ve svém diáři a Inspiračních karet na zbavení se nepotřebného a Kartiček pro děti na pomoc s úklidem pokojíčku. Můj příběh si přečtěte zde >>

Komentáře