Náš šatník může být jedním z velkých stresorů každý den. Nevěříte? Tak si vzpomeňte, kolikrát ráno stojíte před skříní s oblečením a řešíte, co na sebe. Někdy i zkoušíte různé kombinace, jestli vám to ladí, občas zjistíte, že některý kousek dobře nesedí a ranní příprava vám trvá mnohem déle, než byste potřebovali.
I já žila dlouho v domnění, že moje šatní skříň je ok, občas jsem urovnala zhroucený komínek a bylo. Časem jsem ale zjistila, že jsem rozmrzelá, když si vytáhnu tričko, které je mi krátké a musím se převléci nebo se pokouším nacpat do jeansů, které mi perfektně padly kdysi dávno. Začala jsem si pomalu všímat více toho, co nosím a zjistila, že točím pořád ty stejné věci dokola. Měla jsem výčitky, že plno věcí tam jen tak leží bez užitku.
A pak přišlo rozhodnutí. Vyndala jsem vše ze skříně a položila to na postel. Ač ve skříni to vypadalo, že zase tolik věcí nemám, naše dvoulůžko v ložnici se změnilo v menší Sněžku. Rozhodla jsem se totiž, že tam dám úplně vše, včetně pracovních kostýmků a halenek, co už pár let odpočívaly v krabici se sezónním oblečením.
Začala jsem tím, že jsem do skříně dávala zpátky své oblíbené kousky. To šlo snadno. Vím, co nosím, co se mi líbí a co mi sluší.
Pak jsem přinesla velkou Ikea tašku, do které šly kousky, u kterých jsem si byla jistá, že už je tam mít nechci. Krátká trika, malé jeansy, neoblíbené kousky, špatné nákupy, duplicitní kousky, nadbytečné páry rukavic a čepic, které nikdy nenosím.
Zbyla třetí hromada, která dala zabrat nejvíce. Začala jsem zkoušet ty, u nichž jsem si nebyla jistá. A většinu věcí před zrcadlem roztřídila. Zbylo mi asi šest kousků, u kterých jsem hodně váhala. Nechala jsem je tedy stranou a večer poprosila rodinnou radu, co jim říká. A bylo vytříděno! Vyřadila jsem neuvěřitelných 99 kousků oblečení!
Musím říci, že mi to zabralo téměř celý den. Ale výsledek stál za to! Přišla veliká radost!
A nyní mám krásný přehled o svém oblečení. Zjišťuji, že ho mám najednou DOST a nepotřebuji další hromady věcí! Ano, při revizi jsem zjistila, že bych potřebovala nové bílé tričko a asi dvě barevná, ale to je vše! Ostatní mám. Je super žít s pocitem, že mám dost a nepotřebuji další!
Jsem spokojená.
Dokud jsem neviděla tu hromadu kalhotových kostýmů, tak bych to tak jasně neviděla. A také jsem si uvědomila, že pár kvalitních a funkčních věcí mi přinese mnohem více užitku než hromada nekvalitních a levných kousků.
A teď koketuji s myšlenkou projektu 333. O co jde? Vyzkoušet si nosit po dobu 3 měsíců pouze 33 kusů oblečení. To zahrnuje jak oblečení, tak boty, šperky. Nepočítá se tam spodní prádlo, ponožky, pyžamo ani oblečení na doma. Ostatní oblečení se vloží do krabic a ty tři měsíce nenosí.
A co vy, máte odvahu to vyzkoušet?