Darovat či prodávat – velké dilema

Co s vytříděnými věcmi, kam s nimi, je velká otázka a mnohdy zásek ještě před tím, než vůbec věci začneme třídit.

Pojďme se spolu podívat na obě varianty, jejich výhody a nevýhody a snad vám to pomůže s nasměrováním a následnou akcí.

První věcí je přestat se bát, kam vaše věci přijdou. Nejprve musí přijít první třídící krok. Na to vám stačí krabice či místo ve skříni, kam budete vytříděné věci dávat.

Neberte každou věc do ruky s tím, že musíte hned vědět, kam přijde. Nemusíte, hlavně třiďte! I já často dopředu nevím, kam danou věc dám. Na to je čas. Důležité je si uvědomit, že tu konkrétní věc můžete ve své domácnosti postrádat. Prostě se bez ní obejdete.

I věci, u kterých váhám, dávám do krabice. Pokud časem zjistím, že některou z nich potřebuji, tak si ji jednoduše vezmu zpátky. Občas se to stane a není na tom nic špatného.

Druhým krokem je dávání věcí dále. Protože pokud věci vytřídíme a budou nám stále trůnit v krabici a další týdny či měsíce neopustí naši domácnost, tak jsme nevytřídili, pouze jsme věci přesunuli. Je třeba si uvědomit, že vytříděná věc musí z domu a pokud možno v rozumném čase. Co tedy s ní? Přichází velké dilema většiny lidí a tím je – prodávat či darovat?

Pojďme se podívat na obě varianty.

Já se z počátku snažila prodat vše. Něco se povedlo hned, něco trvalo. Zvažte práci, kterou musíte na prodej vynaložit, čas, který strávíte focením, vkládáním inzerátu a komunikací s lidmi. Řekněte si sami pro sebe, zda vám těch utržených pár korun za to stojí. Také je dobré se zamyslet, zda ty peníze opravdu potřebujete, zda pro vás není cennější volný čas. Mě hodně pomohlo si říci, od jaké částky se mi vyplatí věc prodat a do jaké částky mi ta námaha za to nestojí.

Darování je rychlejší a navíc je to dobrý skutek, u kterého se dostaví úžasný pocit. Často pomůže někomu, kdo by si nemohl danou věc dovolit, nebo udělá radost někomu z vašich blízkých. Radost z darování je kolikrát větší než ta z utržených peněz za prodané věci. Zvažte tedy, co je pro vás důležitější.

Já dlouho řešila oblečení po dětech. Bylo mi líto jen tak dát pryč ty roztomilé kousky, které děti nosily, opředené hromadou vzpomínek. Fotila a vkládala jsem je na různé internetové bazárky a dvakrát ročně vše sbalila a odnesla na bazárky prodávat osobně. Zabralo mi to spoustu času, musela jsem oblečení roztřídit a ocenit. Musím říci, že jsem toho měla vždycky hodně, měli jsme mnohem více věcí, než bylo třeba. Dostávaly se k nám od příbuzných a kamarádů po dětech. Tak jsem skončila s tím, že jsem měla na prodej všechny velikosti, ač naše děti do nich ještě nedorostly.

Loni jsem vzdala oceňování jednotlivých kousků a dala jednotnou cenu 20,- Kč za kus a hodně věcí zmizelo. Na podzim loňského roku jsem zbytek neprodaných věcí zabalila, část nabídla sousedům, co čekali miminko a zbytek, co nevybrali, tak jsem odvezla do azylového domu. Byl toho plný kufr auta.

Přišla obrovská úleva a radost z toho, že je to pryč a v neposlední řadě, že to udělalo radost!

Doufám, že jsem vám trochu pomohla se v otázce prodeje či darování zorientovat. Budu ráda, když mi napíšete, co preferujete vy! Prodáváte či darujte?

Podle čeho se rozhodujete vy co s vyřazenou věcí?

Pokud nevíte, kam s vytříděnými věcmi, přečtěte si můj další článek “Jak se efektivně zbavovat nepotřebných věcí”.

Obrázky: Zdroj www.pixabay.com