20 tipů, jak zjednodušit vaši domácnost

Posledních pár týdnů jsem plně zabraná do vymýšlení dalších možností, jak zjednodušit naši domácnost. Hodně mě to baví, hledám inspiraci v knihách, na internetu i ve své tvořivosti. Každý prostor, dům či byt má svůj potenciál, ale těch možností, jak ho proměnit je neskutečně. Moc mě baví vymýšlet další a další způsoby, jak náš byt zjednodušit.

Za poslední cca rok mám pocit, že jsme udělali obrovský skok a některé tipy by se mohly hodit i vám, tak jsem je zde pro vás sepsala. Nakonec je jich 20, tak jsem zvědavá, jestli vydržíte číst až do konce. Mám pocit, že je toho pravdu hodně.

1) Zbavila jsem se věcí po dětech

Podařilo se mi prodat či rozdat všechny věci, kterým děti odrostly. Z domu tak šel kočárek, koloběžka se třemi kolečky, odrážedla, hromada oblečení, knížek a hraček. Máme doma jen to, co je aktuální v současné chvíli a pár vybraných kousků + sezónní oblečení, které na děti čeká ve sklepě, až na ně přijde řada. Vše ostatní je pryč. Jakmile zjistíme, že něco dalšího může jít, dáváme to dál ihned.

2) Swapy místo prodeje

Přestala jsem chodit na prodejní bazárky a místo toho si oblíbila swapy. (Pokud nevíte, co to je, tak vysvětlím. Jedná se o bezpeněžní bazárek, kam můžete nepotřebné věci odnést a vyměnit za jiné, které by se vám mohly hodit. Množství věcí, které přinese a odnesete nemusí být rozhodně stejný. Můžete donést deset věcí a vzít si jednu. Organizátoři si dávají různá pravidla, může se to drobně lišit, ale princip výměny je všude stejný.)

Dříve jsem prodávala tak 70% věcí a 30% darovala, nyní to mám opačně. K prodeji nabízím pouze ty dražší věci, které stojí za námahu prodeje. Věci, které nevezmu na Swap, daruji dobročinnému obchodu, z čehož mám navíc dobrý pocit. Ujasnila jsem si, jak velkou energii chci věnovat prodeji a komunikaci s potenciálními zájemci, vymýšlení času a místa předání a vytyčila si vlastní hranice. Navíc na swapech se potkávám s podobně smýšlejícími lidmi, je to milá společenská události a učím výměnu věcí i naše děti. Učím je, jak se podělit a jak může vypadat štědrost. Pokud nemáte ve svém okolí žádný SWAP, vytvořte ho sami. Domluvte se s pár přáteli, že přinesete věci, co nepotřebujete a vyměňujte. My takto zorganizovali jeden v práci, je to snadné :).

3) Objevení bezobalového nakupování

První bezobalový obchod v našem městě mi dal možnost nahlédnout do světa nákupu bez obalu. Pomalu experimentuji s prvními položkami převážně z oblasti drogérie, suchými a stáčenými potravinami, učím se přemýšlet nejen nad tím, co koupit, ale i do čeho a plánovat nákupy předem s tím, že si s sebou musím vzít příslušné nádoby. Je to pro mě dost novinka, ale otevírá mi to další cestu ke zminimalizování naší domácnosti.

4) Úklid bez chemie

Přestala jsem čekat, až dopotřebujeme všechny chemické čisticí prostředky, abych zkusila uklízet bez chemie. Došlo mi, že těžko přesvědčím rodinu o používání něčeho nového, když jsem to sama nevyzkoušela předem. A tak už pár týdnů místo běžných čisticích prostředků používám tyto tři jednoduché ingredience – ocet, kyselinu citronovou a jedlou sodu. Zjistila jsem, že krásně nahradí chemii, co jsme normálně používali. Nyní mohu s klidem dopotřebovat načaté prostředky a nové již nekupovat. V souvislosti s tím jsem začala přemýšlet jinak v tom, že mohu vyzkoušet něco nového, i když mám doma to běžné a teprve pak přemýšlet, která varianta je pro mě vhodnější – nejen při úklidu, ale i v dalších oblastech života.

5) Vytřizování věcí jako součást každého dne

Mám již plně zautomatizované protřizování věcí. Pokud někde doma objevím něco, co jsem dosud přehlížela nebo pozbylo u nás svůj účel, vytřídím to hned. Nečekám na den, kdy si řeknu, dnes budu probírat věci. Beru to jako součást každého dne stejně jako čištění zubů nebo stlaní postele.

6) Věci z domu v malých dávkách pravidelně

Navykla jsem si dopředu přemýšlet nejen nad tím, co přinést domů, ale i co z něj odnést a snažím se to zakomponovat do svého rozvrhu. Knížky do knihobudky beru s sebou do práce, protože ji mám cestou, věci do dobročinného obchůdku spojím s nákupem v oblíbené pekárně, odnesení tvrdého pečiva spojujeme s návštěvou minizoo, návštěvu u rodičů spojuji s vyhozením vytříděných baterií a drobného elektra, které mají blízko domu. Nečekám, až bude plná krabice věcí, beru i po menším množství, které unesu a mohu odložit někde cestou, kterou zrovna potřebuji jít.

7) Obsah kabelky vylepšen o lahev na pití, látkovou tašku, látkové pytlíky a plastovou krabičku

Zúčastnila jsem se workshopu na výrobu látkových pytlíků na pečivo a od té doby je běžně používám. Musím uznat, že vlastní výroba dodala pytlíčkům velkou hodnotu, šití mě bavilo a v prima partě jsem si ty dvě hodiny moc užila. Navíc jsem dostala od kamarádky lahev na pití, která se dá používat opakovaně a není z dětské edice. Mohla jsem tak s klidem vyřadit všechny jednorázové, co jsem sice používala opakovaně, ale stejně extra dlouho nevydržely. S tím šla pryč i hromada víček a pítek, které jsme k nim uchovávaly. K obědu do práce si většinou beru nějaký salát či další jídlo v plastové krabičce. Tu poté omyji a odpoledne se dá krásně použít na nákup nějakého jídla bez obalu. Již jsem do ní brala dortíky, chlebíčky, ale i možné do ní dát i ovoce, oříšky či cokoliv dalšího. V látkové tašce často nesu knížky do knihobudky a následně ji použijí na nákup cestou domů. Všechny čtyři věci se staly nedílnou součástí mé kabelky.

8) Přesun sezónních věcí do sklepa

Zimní/letní věci dětí jsem po sezóně přibalila do krabic oblečení, které čeká ve sklepě, až do něj děti dorostou. Nechtěla jsem již více skladovat doma ve skříni, kde zbytečně zabíraly místo. Před každou sezónou krabici probíráme, zda jsou již věci aktuální nebo zda vydržely z loňské sezóny. Máme tak vše pohromadě, nemusíme věci vybírat na dvou místech. Sklep je suchý a oblečení před prvním použitím vyperu, tudíž se mu během skladování nic nestane.

9) Menší objem nakupovaných potravin

Po delší době se mi doma podařilo prosadit nakupování menšího množství potravin a postupné zpracovávání zásob. Pomalu se to blíží k mému ideálu přehledné lednice, mrazáku i spíže. Určitě dalším krokem bude vytrvat v menších nákupech a hledání bezobalových či zdravějších alternativ toho, co doma běžně používáme.

10) Lepší komunikace na téma dárky

Díky tomu, že minimalizuji již poměrně dlouhou dobu, tak i širší rodina vzala na vědomí, že to myslím vážně a není to jen mé momentální pomanutí mysli. Před každými Vánocemi, narozeninami, svátky či dalšími podobnými dny, kdy očekáváme různé dary, se snažím s nimi co nejvíce komunikovat o tom, co bychom si přáli a co ne. Často se domluvíme na tom, že dárky pro děti za ně pořídím já a pak jim je předám nebo posílám přesný odkaz toho, co si děti přejí. Ono totiž pojem Barbie může mít hromadu podob. Všechny nekvalitní hračky, co se k nám dostaly, jsme rozdali. Volím tedy raději jednu hračku kvalitní, na kterou se všichni složí než tři horší. Zatím jsme nikdy nelitovali.

Před Vánocemi se mi povedlo přesvědčit babičky, že nejlepším dárkem pro nás dospělé bude žádný dárek. Chceme si Vánoce užít v klidu, vzájemně se vidět a popovídat si, dárky stačí dětem. Rozhodně jsem nezáviděla ostatním příbuzným, kteří rozbalovali další sadu povlečení, vývrtek na víno, deštníků a dalších věcí. Můj dobrý pocit z příjemně prožitých Vánoc byl spojen s časem stráveným na kluzišti a venku než přemýšlením nad tím, kam uložím všechny ty ne-potřebné dary.

11) Lepší organizace času – priorita na aktivity a jejich snižování

Od listopadu jsem zpět v pracovním procesu, tudíž již není tolik času se setkávat se všemi těmi, co jsou stále doma s dětmi a disponují tak jiným množstvím volného času. Pečlivě volím různá setkání a další aktivity, aby náš týdenní program byl jednoduchý a spíše obohacující, než aby nás vyčerpával povinnostmi a častým oplácením návštěv. Zjistila jsem, že ty nenaplánované dny se kolikrát spontánně poskládají mnohem lépe, než několik týdnů předem naplánované aktivity.

12) Zpracování fotek

O třídění digitálních fotografií jsem již dříve psala. Nyní jsem postoupila do dalšího zpracování. Zjistila jsem, že málokdy digitální fotky prohlížíme, zato vytištěná alba mají svou oblibu. Začala jsem tedy pomaličku vyrábět fotoknihy za určitá období. Trvalo mi více než půl roku, kdy jsem se přesvědčovala začít, ale jakmile jsem si řekla, kterou knihou začnu a zkopírovala si fotky z daného období, to nejtěžší bylo za mnou. Výběr fotek je zdlouhavý proces, ale naučila jsem se každý den jich pár vybrat. Místo bezcílného bloumání po internetu a závistivého okukování superlativů z facebookových profilů ostatních, jsem se zaměřila na něco, co je pro naši rodinu užitečné. Nyní se těším, jak první knihou obdaruji dceru k narozeninám. Další jsou v procesu, tudíž další narozeniny zbylých členů rodiny a Vánoce mají svou prioritu jasnou.

13) Zkartování staré dokumentace

Většina dokumentů prošla za uplynulý rok velkou probírkou. Půjčili jsme si zkartovačku a rozchroupali staré výplatnice, účty za telefony, které již nemáme, návody od spotřebičů, které již nevlastníme, účty za elektřinu z ciziny, kde jsme bydleli, smlouvy od účtů, které jsme dávno zrušili a další. Zůstalo několik volných šanonů, které jsem odnesla na SWAP a místo ve skříňce. Na podzim se chystám na projití dokumentů aktuálních, chtěla bych i tam vnést více jednoduchosti.

14) Minimalismus v práci

Měla jsem velké štěstí, že při nástupu do práce jsme s kolegyní zařizovaly novou kancelář. Pořídily jsme tedy pouze nezbytně nutné věci a udržujeme vše v minimálním množství. Pravidelně zkartujeme nepotřebné dokumenty a zakládáme ty důležité. Vše je přehledné a bez zbytečností. Máme o všem přehled, což nám umožňuje lepší kontrolu nad tím, zda je vše hotovo a dobře se nám pracuje.

15) Zredukování kalendářů

Na přelomu roku jsem i já podlehla marketingovému vlivu a ke svému diáři jsem navíc pořídila rodinný kalendář s nádhernými ilustracemi a těšila se, jak si každý člen rodiny bude zapisovat svůj program a budeme mít tak super přehled. Po pár měsících jsem ale musela uznat, že do rodinného kalendáře nejen že nikdo nezapisuje, ale se ani nekouká. Ve slabých chvílích jsem horlivě dopisovala, aby bylo vidět, co nás čeká, ale opět nikdo nečetl. Musela jsem přiznat, že i mě zdvojené psaní nebaví. Mám vše ve svém diáři, který nosím neustále při sobě, manžel používá kalendář v telefonu. Další zapisování je pro nás zbytečné a obtěžující. Každému stačí jeden jeho systém a nemusíme mít doma třetí. Před časem jsem ho sundala úplně. Opět se ukázalo, že minimalistické pojetí je pro nás to nejlepší.

 16) Zjednodušení tříděného odpadu + biopopelnice

Můj muž podlehl mému naléhání na přestavění skříňky v kuchyni na šuplík na odpad a vyrobil ho. Mohla jsem tedy zrušit velké plastové boxy na odpad a nahradit je pouze pytlíky na tříděný odpad. Mám z toho obrovskou radost. Navíc jsem zavedla pravidelné vynášení bioodpadu do biopopelnice před domem. Vyhradila jsem si jednu plastovou mísu, do které dávám zbytky zeleniny a ovoce, skořápky od vajec a podobné a nechávám ji v ledničce, dokud není plná. Po několikátém neúspěchu s vermikompostérem, jsem toto zvolila jako nejlepší variantu v současné chvíli.

17) Pěstování bylinek, rajčat a jahod za oknem

Přestala jsem čekat na dokonalé podmínky pro pěstitelství a využila, co máme. Dvě okna na východ a balkónek za západ. Za okna jsme do metrových korýtek zasadili rajčátka a jahody, na balkóně ve dvou korýtkách bylinky. Pěstování nemusí být záležitost pouze majitelů zahrad, dá se využít i malé místo, co doma máte a i to může přinést velkou radost. Vlastnoručně vypěstované jahůdky a rajčátka přímo na talíř baví všechny členy rodiny a máta s meduňkou do vody z vlastního balkónu je taky velice příjemná. Navíc, když přidáme led a trochu citrónu, není po sladkém pití žádná poptávka.

18) Zjednodušení kuchyně

V kuchyni jsem pečlivě prošla jednotlivé kuchyňské vybavení. Nyní mám pocit, že vše, co v kuchyni máme, tak má své využití a povedlo se mi navíc do uvolněných skříněk uložit domácí pekárnu a toustovač, tudíž na kuchyňské lince zbyla pouze rychlovarná konvice a malinký odkapávač. Zvětšila se mi tak pracovní plocha, z čehož mám velkou radost. Pořád máme ale pověšená určitá udělátka, kterých se můj muž nechce vzdát – jako speciální nůž na máslo (nikdy ho nepoužívá), kráječ na meloun, držák na cibuli a podobné. Věřím, že časem se povede zjednodušit i je.

19) Zrušení plastového nádobí

Při redukci kuchyně, jsem vzala na SWAP veškeré plastové nádobí, co jsme s dětmi používali. Koupila jsem sadu malých porcelánových talířků a misek, které je plně nahradí a jsou navíc vhodné i pro nás dospělé, můžeme je použít i pro návštěvy. Zůstaly pouze plastové lahve na pití a pár brček, které po dopotřebování již nahrazovat nebudeme.

20) Používání mikrotéňáků opakovaně

Současně s používáním látkových pytlíků jsem zjistila, že ale pečivo v nich rychle tvrdne. Tudíž mikrotéňáky, které se ještě občas se k nám domů dostanou, používáme přes látkový sáček. Mikrotéňáky nyní používáme opakovaně, dokud to lze. Dříve šly automaticky do koše, nyní je dávám na jedno místo a beru znovu, když je potřeba.

 

Tak co, inspirovala jsem vás? Máte něco podobně? Nebo nějaké další tipy? Podělte se o ně, ráda se nechám inspirovat!

Petra Baborovská

Mou vášní je pomáhat lidem zorganizovat jejich život, zlepšovat jejich domov, zbavit se nepotřebného, aby žili v harmonii sami se sebou a svým prostředím. Jsem autorkou kurzu 15 kroků k očistě domova a kurzu Zatočte s papírem , e-booku zdarma Jak si uklidit ve svém diáři a Inspiračních karet na zbavení se nepotřebného a Kartiček pro děti na pomoc s úklidem pokojíčku. Můj příběh si přečtěte zde >>

Komentáře